Jezdím na safari. Savana je obří prostor, vlastně se nedá dohlédnout na konec, spousta zvěře kolem. Kus za vstupní bránou už jsou první antilopy, pštrosi a pak to pokračuje přes prase bradavičnaté, buvoly, zebry, žirafy, pár lvů až po obří slony africké, celé namočené v červeném bahně, takže se jim říká červení sloni. Všechno na metr od nás a docela mírumilovné, až na jednoho slona, který se za námi rozběhl. Příroda je úchvatná, musím použít slovo až dojemná, ta obří rozloha a prázdnota, kde není nic z naší civilizace a my jsme vlastně v pojízdné kleci a zvířata vládnou kolem. Je to jako propadnout se do pravěku, nebo nevím jak jinak to nazvat. Ale je to překrásný pocit to vidět. Nádherné výhledy byly i z lodgí, pozoruji pštrosy jak pijí z napajedla. Pořád mě v hlavě zní hudba z filmu Vzpomínky na Afriku. Je dobře, že na světě jsou ještě velká prostranství, kde vládne zvěř.
Večer se ubytuji v lodgi, která vypadá jak houby na chůdách, domky jsou postavené na vysokých pětimetrových sloupech a přímo pod nimi je napajedlo, takže zvěř pozoruji i při večeři. Ráno jsem koukala na osamělého slona jak se plouží krajinou a snídala jsem mezi paviány.
Keňa je velmi různorodá země, národní parky jsou překrásné, a hlavně, každý je jiný. Národní park Tsavo je známý pro svoji červenou hlínu a do ní obalená zvířata. V parku Amboseli můžete pozorovat sloní stáda na pozadí hory Kilimanjaro, v parku Masai Mara objevíte množství zvířat na relativně malém prostoru, pozorování migrace pakoňů a zeber do tanzanského parku Serengeti patří k životním zážitkům. Do Afriky se člověk jednoduše zamiluje.
